Pastýřský list - Vánoce 2015

Pastýřský list Vánoce 2015 

(Přečtěte v některém dnu vánočních svátků) 

Drazí bratři a sestry, 

zvěstuji Vám velikou radost. Sám Bůh se stal člověkem, stal se jedním z nás. Nepřestal při tom být Bohem, který přebývá v nedostupném světle. Přišel ve svém Synu, který se před léty narodil v Betlémě a který k nám přichází stále pod způsobou chleba ve svatém přijímání, který k nám promlouvá v Božím slově, protože sám je vtělené Slovo, který je uprostřed nás, když přebýváme v jeho jménu, který k nám přichází v našich bližních, zvláště v potřebných lidech, protože on řekl: Co jste udělali pro jednoho z mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali. Dnes se radujeme, že Bůh je nám tak blízko. Boží dobrota a jeho láska k lidem se projevila ne proto, že my jsme vykonali něco dobrého, ale Bůh nás spasil ze svého milosrdenství. A milosrdenství zavazuje nejen k vděčnosti, ale komu se prokázalo milosrdenství, ten má prokazovat milosrdenství druhým. Jen vzpomeňte na Ježíšovo podobenství o člověku, kterému král odpustil mnoho, ale on sám nedokázal odpustit malou částku svému spoluslužebníkovi. Bůh od nás ne- žádá jen ledajaké milosrdenství, ale dává našemu milosrdenství vysokou míru: Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec! O Vánocích myslíme na své blízké a snažíme se jim udělat radost, obdarovat je, jako Bůh obdaroval nás. Radujeme se nejen z toho, co jsme dostali, ale i z toho, že jsme druhé potěšili. Jejich radost tu naši násobí. Rozdáváme-li z upřímné lásky, zakoušíme i blízkost Boha, který je láska. Vánoce však nejsou jen o narození Ježíška a dárcích. Ty jsou i o Josefovi a Marii, kteří hledali v Betlémě nocleh. Vánoce připomínají mudrce z východu i krutého krá- le Heroda, před nímž musí rodiče s malým Dítětem utíkat do Egypta, aby zachránili jeho život. Vánoce jsou i o našem pohledu, který dokáže poznat Boha v potřebných, a o našem srdci, které umí nezištně milovat, o našich rukou, které umějí rozdávat a pomáhat. Vánoce jsou o vítězství Boží lásky. Spasitel nepřišel na svět v ideální době míru a blahobytu, ale přišel do světa, v němž vládla zloba a strach, kdy mnozí ztráceli naději. I dnes mají mnozí odůvodněný strach, který ochromuje řadu národů. Záleží na nás, jestli spolehneme na vlastní síly a rozum, nebo na Mesiáše, který chce i do dnešních napětí vstoupit se svou láskou, která je silněj- ší než smrt. Záleží na nás, jestli mu uvěříme a necháme se jím vést, necháme si od něj poradit a staneme se nástroji jeho vítězné lásky. Možná jste slyšeli o jedenáctileté dívce, která žije v utečeneckém táboře v Kurdistánu. Když se jí ptali, co přeje lidem, kteří jí všechno vzali a ji vyhnali z domova, odpověděla: Aby poznali Pána Ježíše. V jejím srdci už láska zvítězila. Dokážeme se modlit podobně za teroristy a šiřitele zla? Současná situace v Evropě není jen ohrožením, ale i příležitostí obnovit se, vrátit se nejen k mluvení o křesťanských kořenech, ale ke skutečnému životu z víry. Bude-li evropská společnost žít z evangelia, bude silná a přitažlivá. Zůstanou-li přistěhovalci nepřijatí, naši společnost ještě více oslabí. Najdou-li mezi námi přátele, budou jedni z nás. Jestli je osloví krása našeho křesťanského života, přijmou snad i naši kulturu. Obávám se, že zatím na to nejsme dost připraveni, protože kolem nás přibývá osamě- lých lidí všeho věku, sirotků či dětí žijících jen s jedním rodičem, šikanovaných žáků, bezdomovců, či dokonce opuštěných starců, kteří ve svých bytech umírají hladem pro nedostatek pomoci a zájmu. Vánoce jsou příležitostí k obnovení a rozšíření domova. Přijměme mezi své přátele naše příbuzné a sousedy, s kterými jsme přerušili vztahy, dívejme se kolem sebe očima lásky a nebuďme k nikomu lhostejní, všimněme si spolužáků, kteří nemají kamarády, a postavme se za ty, kteří jsou posmíváni, vezměme mezi sebe při hře či sportu i toho, kdo není dost šikovný, pozdravme i cizí lidi a zajímejme se o osamělé v našich sídliš- tích, seznamme se, nabídněme pomoc, pozvěme a něco hezkého spolu prožijme. Přeji Vám k tomu hodně odvahy a pak mnoho vánoční radosti ze setkání s Kristem v lidech, v nichž jsme ho snad už přestali hledat, hodně radosti z blízkosti Boha, které- mu půjčíte vlastní srdce, aby v něm miloval. Přeji Vám Vánoce, o nichž znovu zvítězí Boží láska! 

arcibiskup Jan